Doktor Faustus, Krysař z Hameln, Kocourkovští nebo Robinson Crusoe – v našem literárním salónu máme pro Vás připraveny německé klasiky i velká díla světové literatury. Všechny knihy této řady jsou ilustrovány a opatřeny stužkou – jsou to láskyplně upravené skvostné exempláře, které by neměly chybět v žádné knihovně.

Spisovatel Adelbert von Chamisso (1781–1838), jenž sám obeplul zeměkouli, propůjčil hlavní postavě své paraboly Podivuhodný příběh Petra Schlemihla jak patřičnou dávku touhy po cestování, tak také takřka neukojitelnou touhu po svobodě. Nabídka neznámého, aby vyměnil vlastní stín za věčné bohatství, se mu zdá skvělým obchodem, k jehož uzavření je až příliš bezstarostně ochoten. Avšak tento obchod promění velmi rychle romantického hrdinu v tragického, jenž se nucen seznat, jak nicotná je hodnota zlata.

Nahlédnutí do knihy

Anglický dobrodruh a spisovatel Daniel Defoe (* 1660 Cripplegate † 1731 Moorgate) dokončil svůj často napodobovaný román The Life and Strange Surprizing Adventures of Robinson Crusoe teprve ve svých šedesáti letech, když předtím vystoupil na veřejnost jako autor mnoha publicistických spisů, satir a pamfletů. Defoe tanul na mysli osud Alexandra Selkirka vysazeného na ostrov před chilským pobřežím, když tématem svého hlavního díla učinil odvážné činy, nebezpečenství a obavy ztroskotance. Jeho dobrodružný román přeloženy od té doby téměř do všech jazyků, se dočkal bezpočtu vydání a po staletí si udržel své postavení klasického díla literatury pro mládež. To, že Robinson Crusoe je ale víc než jenom zábavná kniha pro mladé čtenáře, dokazuje toto nekrácené vydání, v němž se dílo projevuje jako velký a fascinující román světové literatury.

Novela Židův buk odehrávající se v hornatém Vestfálsku se opírá o skutečnou událost, o níž básnířka Annette von Droste-Hülshoffová (1797–1848) slyšela patrně již za svého dětství. Židovský obchodník Aaron je jednoho dne nalezen zavražděn uprostřed odlehlé lesní mýtiny pod starým bukem. Friedrich Mergle obviněný z této vraždy uprchne. Teprve po 28 letech, poté co je tento bezbožný čin promlčen, se vrací jako stařec na místo neštěstí. Kriminální případ se proměňuje v náboženskou parabolu, když se po všech těch dlouhých letech naplní kletba, kterou do kmenu stromu svého času vyryli truchlící souvěrci zavražděného.

„Tak ještě dlouho kráčel v myšlenkách dál, až znenadání narazil na velký rybník obklopený vysokými stromy. Měsíc, jenž právě vyšel nad vrcholky, svítil ostře na mramorovou sochu Venušinu, jež tu stála na kameni u samého břehu, jako by se bohyně právě vynořila z vln a pozorovala teď, jsouc sama okouzlena, obraz vlastní krásy, jak jej mezi hvězdami vykvétajícími tiše ze dna odrážela opojená vodní hladina …
Florio stál, jako by vrostl do země, a díval se, neboť onen obraz mu připadal jako milovaná bytost, již dlouho hledal, a nyní náhle poznal…
Čím déle na ni patřil, tím více se mu zdálo, jako by otvírala oduševnělé oči, jako by se rty chtěly pohnout k pozdravu, jako by život jako líbezná hudba rozkvétal krásnými údy přinášeje do nich teplo.“

Nahlédnutí do knihy

Život ženy v časech valečných. Mladá dívka z Čech se zaplétá, v převleku za mladíka, do zmatků Třicetileté války, ztrácí nevinnost a počestnost, dostává se na scestí, táhne jako markytánka, služka lásky a vojácká nevěsta hořící Evropou.
Poběhlice Kuráž je ženský protějšek Simplicia Simplicissima, ale je i jeho pokračováním a v jistém ohledu dokončením. Řadí se do kategorie erotické literatury a dnes jí náleží místo mistrovského díla v kontextu literatury stavějící se kriticky ke společnosti a zároveň i jednoho z nejdůležitějších monumentálních literárních památníků oné doby.

Wilhelm Hauff (1802–1827) vytvořil tuto něžnou povídku ve věku necelých pětadvaceti let jako záhy dozravší mistr.
Do jedné stuttgartské galerie roku 1824 každý den docházejí dva věkem a původem zcela odlišní muži, aby tu chvíli prodleli vždy u stejného obrazu, znázorňujícího neznámou mladou ženu: „Nikdo vlastně neuměl pochopit, jak se ti dva pánové našli a jaký zájem shledávali jeden na druhém. Byly činěny nejrůznější dohady a nakonec by býval mladý muž sám poskytl vysvětlení, toliko kdyby se jej býval někdo dotázal…“

Nahlédnutí do knihy

Z prostých, humorných kalendářových historek, které Johann Peter Hebel (1760–1826) po celá léta uveřejňoval v Porýnském domácím příteli, se stal již v 19. století jeden z nejoblíbenějších prozaických almanachů lidové německé literatury.
Krátké historky, anekdoty a frašky vsazené do aktuálního historického dění nepůsobí pouze hloubkou svých myšlenek, nýbrž i svou subtilní moudrostí a srdnatým, odvážným humorem. A tak ani nepřekvapí, že se „Pokladnička“ stala oblíbenopu knihou tak významných myslitelů a básníků, jako byli Franz Kafka nebo Elias Canetti.

„Zde se počíná chvalná a užitečná, lehká i těžká, jasná i temná kniha: svatých život, radost a utrpení, zvaná malý pasionál.“ Klabund (1890–1928), předčasně zesnulý spisovatel Alfred Henschke, jehož pseudonym je složen ze slov „Klabautermann“ (lodní skřítek) a „Vagabund“, vypráví ve své knížce legendy svatých nově, pokaždé jinotajně, a ukazuje je tak v neobvyklém světle. „Někdo je svatý a jmenuje se Svatý Někdo. Nikdo je svatý a jmenuje se Svatý Nikdo. Bůh drží v rukou váhy: Váhy spravedlnosti.“ Z tohoto malého pasionálu, který prostě a s dětskou jednoduchostí vypráví o životě, radostech a utrpení svatých a v rozmanitých obměnách vyjadřuje víru v zázrak, jeho sílu a nádheru, tryská poezie, jež si svou původností a jemností nezadá s poezií „Chlapcova kouzelného rohu“.

„Toto je kniha o životě a utrpení svatých: která jest zrcadlem, aby se v něm člověk pozoroval, zda je takový jako oni nebo zda se takovým stává. Neboť nic tak nepůsobí a nevede k ctnosti jako jejich příklad, jako ohnivá pochodeň natažená do noci neřestí a lži, do noci, na níž máme všichni svůj podíl, jsouce všichni hříšníky zapletenými do nouze a smrti a ubohosti. Kéž nám tyto svaté ženy a tito svatí muži dopomohou k radostné cestě na nebesa. Chvála Bohu na výsostech. Amen“

Charles Lamb
Shakespearovy povídky (Shakespeare Erzählungen)

S ilustracemi Karla Hrušky.
184 stran, 13 x 21 cm, pevná vazba.
200,- Kč

německy

3-934774-66-0

na skladě

Shakespearovy povídky (Tales from Shakespeare) jsou nehynoucím odkazem dobrosrdečného humoristického anglického básníka Charlese Lamba (1775–1834) pozdějším generacím. Tato kniha nás zavádí do Shakespearovy říše a probudí v nás nespoutanou chuť shlédnout jednotlivé hry i na jevišti. Při tom musíme být Lambovi za jeho zdařilé převyprávění dramatických látek vděčnější než kdykoli dříve, neboť dnešek již postrádá onu důvěrnou znalost Shakespearova díla, jež byla ještě v 19. století mezi vzdělanci samozřejmostí.

Nahlédnutí do knihy

Předkládané vyprávění Gustava Schwaba (*1792 Stuttgart, †1850 Stuttgart) se opírá o onu původní knížku lidového čtení, kterou roku 1587 uveřejnil ve Frankfurtu nad Mohanem neznámý autor a jež byla v průběhu desetiletí stále rozšiřována o nové epizody. Lidová knížka o doktoru Faustovi se brzy stala jedním z nejúspěšnějších děl německé literatury, kterým se inspirovali ti největší básníci a myslitelé v čele s Johannem Wolfgangem von Goethe. Kniha zůstala po celá staletí poutavou četbou, které dokáže sotva kdo odolat.

Nahlédnutí do knihy

Julius Wolff (1834–1910) se ve svém líčení Krysaře z Hameln inspiruje legendární událostí, která se prý skutečně přihodila roku 1284 a stala se jedním z nejslavnějších kriminálních případů středověku. Wolff dává hrdinovi této staleté ságy jméno: je to Hunold Singuf, kdo osvobozuje město nad Veserou od nesnesitelné krysí pohromy. Když mu městští radní zůstanou dlužni zaslouženou mzdu, pištec se hrozným způsobem pomstí.

nahoru