Včera večer v kavárně
Včera večer v kavárně

Včera večer v kavárně

Pražské kavárny a zábavní zařízení v historických obrazových dokumentech
  • 19,5 x 26 cm, ca. 1000 stran
  • pevná vazba, šitá, přebal, stužka
  • ISBN 978-3-89919-460-9
  • Připravujeme
Dostupné v
Sleva 10 %1.499,00 Kč

Bohatě vybavený svazek unáší čtenáře do pohrouženého světa starého císařského města nad Vltavou: více než tisíc historických fotografií a četná neznámá písemná svědectví zpracovává do fascinujícího obrazu pražských kaváren, restaurací, varieté a nočních lokálů posledních let podunajské monarchie a v období mezi dvěma válkami.

Hartmut Binder opět udeřil a jedno je jisté: čeho se tento starý mistr jednou zmocní, na to se hned tak rychle nikdo jiný už nezaměří. Téma pražských zábavních podniků Kafkovy doby, kolem kterého před lety žádostivě kroužil, několikanásobně nabobtnalo do podoby vskutku fulminantního manuálu kdysi kvetoucí kultury všedních dnů. Díky Binderovu nejnovějšímu dílu se z dosavadní literatury k tomuto tématu stává makulatura: Na více než 1000 stranách dokumentuje jeho kniha Gestern abend im Café (Včera večer v kavárně) pražské noční podniky, které před dobrými sto lety a více vytvářely atmosférické pozadí Kafkova jedinečného génia loci. Nejde mu přitom pouze o zhruba stovku kaváren na Vltavě, mezi nimi i takové, jež pro zábavu svých hostů angažovaly orchestry, nýbrž i o restaurace, v jejichž prostorách byly částečně instalovány malé scény, dále divadla malých forem, tingltangly, kabarety a taneční bary, o svět nočních klubů hýřících barvami, o právě se rodící kino a přirozeně o pražská varieté požívající tehdy mezinárodního renomé.  Ze vzpomínek současníků, z novinových reklam a z více než 1000 historických, namnoze barevných a většinou neznámých vyobrazení vzniká přímo exoticky dráždivý portrét města. Patří k němu i dnes zcela zapomenutí jevištní umělci a artisté, kteří dokázali ve své většině jako umělkyně svými půvaby a skvělými kousky přivádět publikum do vytržení.  

Dnešní pozorovatel bude jistě moci poznávat tyto podniky přímo na místě, neboť budovy se často zachovaly a autor přikládá lokalizaci zařízení, o nichž píše, obzvláštní význam. V některých případech ještě existují i samotné lokály nebo byly na původním místě znovu otevřeny pod starým jménem – jako například Louvre, Slavia, Grand Café Orient. Binderův svět v sépiové hnědi je ovšem mnohem poetičtější. Jako kouzelný klíč odemyká dveře od komnaty, jež byla dlouhou dobu zamčena, a něžně budí krásky na zaprášeném plyši. A když začne vyprávět, vidíme, jak se ty krásky pohupují v taktu hudby, jako včera večer v kavárně.  

 

„Jsem v kavárně, přečetl jsem si pár hezkých věcí, zdraví mi slouží. “

Franz Kafka