Nahlédnutí do knihy

Tento průvodce představuje všechny důležité pamětihodnosti Prahy. Návštěvníkům Prahy však nevnucuje předem stanovené trasy prohlídek, nýbrž každý si může svou trasu sestavit sám. Snadnější orientaci napomáhá přehledný plán centra města, schéma pražského metra a kvalitní fotografie. Kniha obsahuje rovněž servisní část s nejdůležitějšími pražskými kontakty. Žádný návštěvník Prahy se dnes bez kompaktního, moderního průvodce Prahou neobejde.

Nahlédnutí do knihy

V této malé vázané knížce je soustředěno vše, co by neměl žádný návštěvník Prahy opomenout: vznešené Hradčany s Pražským hradem, slavný Karlův most, Staroměstské náměstí s orlojem. Roztomilá obrazová publikace o městě snů nad Vltavou doprovázená textem.

Ó Praho, ty báječné, slavnostní město, ty město mučedníků, muzikantů a krásných dívek…
Wilhelm Raabe

Nahlédnutí do knihy

Tato barevná publikace ukazuje město nad Vltavou z jeho nejkrásnějších stránek. Od Hradčan přes Malou Stranu ke Starému a Novému Městu: s texty o kultuře a historii metropole, s fotografiemi, na které se každý znovu rád podívá. Praha – je nazývána „Matkou měst“, „stověžatou“ a „Zlatým městem“. Kniha vhodná nejen ke čtení, ale i jako dárek. Za bezkonkurenční cenu.

Nahlédnutí do knihy

Nahlédnutí do knihy

Pátrat po atmosféře pražských kaváren se vyplatí. Staropražskými kavárnami počínaje a jazzovými kavárnami konče – všechny zvou k popovídání, četbě a oddechu. Kde se nacházejí ty nejlepší kavárny, co si v nich nejraději dát a které z pražských kulturních kaváren dávno prohlášených za mrtvé žijí stále dál, o tom při šálku moka nebo turecké kávy vypráví náš průvodce po kavárnách Zlatého města.

Nahlédnutí do knihy

Nejdůležitější pověsti a legendy o Golemovi a rabi Löwovi.

Nahlédnutí do knihy

„Pokaždé v době jednoho lidského věku se přes židovské město přežene jakási duševní epidemie, z neznámé příčiny napadá duše živoucích a jako nějaké fata morgáně dává vzniknout obrysům jakési charakteristické bytosti, která zde snad před staletími žila a prahne po tvaru a podobě.“
Gustav Meyrink: Golem

Nahlédnutí do knihy

Nerudovy Povídky malostranské uveřejněné poprvé v roce 1878 zavedou čtenáře zpět do první poloviny 19. století. Pražská Malá Strana byla tenkrát zasněnou městskou čtvrtí s úzkými, málo osvětlenými ulicemi, hrdými šlechtickými paláci a skvostnými kostely. V tomto prostředí, jež dodnes nedoznalo téměř žádných změn, se Neruda setkával s jedinci z prostého lidu, kterým tímto dílem nakonec vytvořil literární pomník, s paní Lakmusovou starající se o budoucnost své dcery, se stárnoucím mládencem doktorem Loukotou, s doufajícím básníkem Bavorem, se slečnami Matyldou, Klárou, Marií a dalšími…

Nahlédnutí do knihy

Nahlédnutí do knihy

Vedle Salcburku je Praha druhou metropolí, která je již od nepaměti nerozlučně spjata s Mozartovým jménem. V hlavním městě českých zemí slavil Mozart své největší úspěchy, zde porozuměli áriím jeho oper dokonce i jarmareční zpěváci a uličníci, zatímco publikum v sídelním městě Vídni jen ohrnovalo vznešené nosy. Celkem pětkrát přijel kapelník Wolfgang Amadeus Mozart do Prahy – je vzrušující sledovat jeho stopy a vrátit se zpět do Prahy, ve které ještě ponocní zhášejí lucerny a na mostech zdatní úředníci vybírají mýtné. Tento cestovní hudební průvodce nedává ožít pouze rokoku a rozeznít hudbu konce 18. století, nýbrž také provází po všech pražských místech spojených s Mozartem a představuje jeho současníky.

Nahlédnutí do knihy

„Navštívit svět tak, že člověk bude cestovat, by mělo znamenat také, že se člověk pokusí těm procestovaným světům porozumět, pochopit, nebo dokonce prožít, sociální realitu přímo na místě. Znamená to také nikdy nezapomínat na to, jaký význam mají dějiny pro současnost a budoucnost společností. Takovýto – nevyhnutelně politický – způsob cestovaní upevňuje nejen přesvědčení nejrůznějšího druhu, ale odkrývá i novou skutečnost, přinejmenším oněm cestovatelům, již dokáží naslouchat srdcem.“ (Franck Michel)

Na základě příspěvků literární, historické a vlastivědné povahy představuje vitalisovská edice Cestování s knihou jednotlivá města, místa a krajiny. Cílovým publikem této řady nejsou ani tak proudy masové turistiky jako spíše oni skuteční cestovatelé, jejichž cesta začíná již dlouho předtím – v hlavě. Příhodné malé svazky do ruky jsou navíc suvenýrem trvalé hodnoty, neboť unikátní obrazový materiál a mapové podklady činí z každého svazku edice Cestování s knihou bibliofilní skvost.

S příspěvky autorů jako Ludwig Bechstein · Alois Jirásek · Adalbert Stifter · Friedrich Schiller · Heinrich Pleticha · Hartmut Binder · Arthur Schopenhauer · Božena Němcová · Wilhelm Raabe · Franz Grillparzer · Hans Christian Andersen · Caroline Pichler · Jan Neruda · Rainer Maria Rilke · Jaroslav Kamper · Fritz Mauthner · Oskar Wiener · Detlev von Liliencron · Johannes Urzidil · Franz Kafka · Gustav Meyrink · Jaroslav Hašek · Paul Leppin · Hans Watzlik · Willy Haas · Hugo Salus a mnoho dalších.

Nahlédnutí do knihy

Hartmut Binder, profesor lingvistiky a literatury, je na slovo vzatým odborníkem na Franze Kafku a bádá zejména v oboru pražské (německy psané) literatury 20. století.

„Nepostradatelná kniha. Tento plynulým slohem napsaný, vědomostmi/poznáním neskonale překypující svazek z pera Hartmuta Bindera (…) je nepostradatelnou pomůckou na literárních toulkách Prahou.“
Neue Zürcher Zeitung

„Co je hvězdárna v Greenwichi pro měření času, to je Binder pro bádání o Kafkovi.“
Stuttgarter Zeitung

„Není pochyb: Hartmut Binder se vyzná v Praze i v literatuře.“
Frankfurter Allgemeine Zeitung

Nahlédnutí do knihy
Předmluva (PDF)

Díky nejnovějšímu dílu Hartmuta Bindera je nyní poprvé k dispozici rozsáhlá biografie Gustava Meyrinka, jež dostojí i vyšším nárokům. Životní dráha jednoho z nejdůležitějších satiriků píšících v německém jazyce a zároveň jednoho z nejvýznamnějších přestavitelů fantastické literatury je díky tomuto dílu zbavena příkrovu pochybných legend, jež až dodnes deformovaly pohled na jeho život.
Na základě dosud neznámých archivních materiálů, nevyhodnocených tištěných pramenů a s pomocí četných historických vyobrazení provádí Binder čtenáře léty Meyrinkova nešťastného dětství, předvádí pražského dandyho, sportovce, esoterika, nedůvěřivce vedoucího soudní procesy, který způsobil společenský skandál, ztroskotávajícího bankéře, jenž kvůli podezření z podvodu seděl dlouhé měsíce ve vyšetřovací vazbě, popisuje mnichovského překladatele a úspěšného spisovatele, který se stáhl do ústraní ke Starnbergskému jezeru.
Těžištěm líčení jsou roky, které Meyrink strávil v Praze, neboť zvláštní atmosféra starého císařského města nad Vltavou, jeho legendy a bohatství jeho figurek zanechaly v raných satirách, ve Valpuržině noci a v románu o Golemovi, hluboké stopy, jež autor podrobuje detailní analýze.

Z obsahu:
• Raná léta „velice nešťastného dítěte“
• Gustav Meyrink jako závodník ve veslařském sprintu
• Čestné aféry a společenské skandály
• Vyšetřovací vazba v Praze
• Nadšení pro spiritismus a okultní jevy
• Jako redaktor ve Vídni
• Světové úspěchy s fantastickými romány
• U Starnbergského jezera

Texty pražských autorek: Boženy Němcové, Růženy Svobodové, Mileny Jesenské, Marie Majerové, Edy Kriseové a dalších.

Zpráva se opírá o skutečné události, které se odehrály v letech 1967 až 1971.

„Author of the year 1995“, tedy autor roku 1995 (za světový bestseller „Akta Wiesenthal“) napsal touto zprávou očitého svědka jednu z nejpoutavějších knih o dramatických událostech let kolem Pražského jara.

„Alan Levy zažil v roce 1968 ruskou invazi do Československa a píše o ní s vášní a spřízněností, které přesahují rámec pouhého novinářského zpravodajství. Vznikla obsáhlá kniha o naději a tragédii jednoho malého národa.“ Newsweek

„Pečlivé pozorování událostí, které vryly Československo do paměti lidstva. Tato podněcující kniha je novinářským veledílem… Násilná a ničivá invaze, kterou popisuje Alan Levy s chutí historického romanopisce, je živým dokumentem nejen o Československu, ale o totalitě a utlačování vůbec.“
Los Angeles Times

„Tato kniha nebude patrně míti sobě rovnocennou ... Nejenže dodrží, co slibuje její podtitulek, stává se geografií duchovních dějin ... Ten, kdo se domnívá, že ví o českých zemích hodně, sezná, jak málo toho ještě ví… Tato kniha ještě jednou přináší svědectví o tom, jak pravdivá jsou Goethova slova, že Čechy jsou kontinentem v kontinentu.“ (Josef Mühlberger)

V létě a na podzim roku 1989 se stal jeden ze starých paláců na Malé Straně v Praze ohniskem politického vývoje, jenž měl vyústit v pád Berlínské zdi a znovusjednocení obou německých států. Tisíce občanů NDR si tenkrát svým dramatickým masovým útěkem přes velvyslanectví Spolkové republiky Německo vynutily volný odjezd na Západ.
Tato kniha vykresluje pohnuté dny tohoto útěku. Ke slovu se dostávají političtí aktéři oné doby, jako například Hans-Dietrich Genscher nebo tehdejší německý velvyslanec, i samotní uprchlíci a do událostí zapojení příslušníci bundeswehru nebo Německého červeného kříže.
Četné, zčásti dosud nepublikované obrázky z archívů německé televize ARD, různých agentur a soukromých fotoarchívů obsáhle dokumentují „exodus občanů NDR“, jejich obavy a strach, naděje a nakonec triumf nad totalitním režimem.
Lobkovický palác, jehož dějiny se v tomto svazku vyprávějí, se však nestal pouze místem, kudy prošly německé dějiny. Tehdejší vývoj nezůstal bez následků pro celou Evropu a zvláště pro Československo – jen několik málo týdnů po těchto událostech odstoupila za masivních protestů mas komunistická vláda. Václav Havel, který pomáhal uprchlíkům u plotu německého velvyslanectví, povýšil z pronásledovaného disidenta na nejvyššího reprezentanta demokratického Československa. Jako prezident České republiky napsal k této knize předmluvu.

Kultura se v Praze píše s velkým počátečním písmenem. A existují velké kulturní události a existují i malé, ale milé. Moderní jazzová hudba patří v tomto ohledu zpravidla k puťkám. Právě v Praze se však daří fascinující a velkolepé jazzové scéně. Existuje tu slušný počet jazzových klubů, které nabízejí program každý večer sedm dní v týdnu. Něco podobného bychom nějakém jiném evropském městě, ba i v USA hledali jen stěží. Vůbec poprvé se tým autorů pokusil vydat se fenoménu jazzu na stopu dvojím způsobem. Na jedné straně jsou to rozhovory, které byly s hudebníky vedeny v jejich mateřštině. Zvláštní důraz byl kladen na podrobné a prohlubující otázky a odpovědi. Rovněž fotografie, portréty v klasickém smyslu slova, jsou pokusem o zachycení, o vyjádření osobností hudebníků. A tak většina snímků vznikla před rozhovory, během nich a po nich. Proto texty a fotografiemi, mezi oběma jazyky, jazykem slova a řečí obrazů, existuje něco jako spojení. A kdo se pozorně zahledí na tuto souhru slova a obrazu, objeví leckterou nuanci, jež se skrývá mezi řádky a za obrazy.
Převedeno na jednoho jmenovatele, chce tato kniha nabídnout možnost, abychom nahlédli a zahlédli, abychom prostřednictvím rozhovorů nahlédli do života jazzové scény a abychom díky fotografii zahlédli její momenty v opravdovém smyslu tohoto slova.
Kniha přináší portréty těchto jazzových umělců: František Uhlíř (kontrabas), Milan Svoboda (piano), Jana Koubková (zpěv), Jiří Stivín (flétny, saxofony), Michal Gera (trumpeta), Emil Viklický (piano), Laco Tropp (bicí), Michal Hejna (bicí), Jaroslav Šindler (kytara), František Kop (saxofon), Robert Balzar (kontrabas), Karel Růžička sen. (piano), Jan Knop alias Najponk (piano), Yvonne Sanchez (zpěv).

Nahlédnutí do knihy

V povídkách shromážděných v této knize otvírá nevidomý spisovatel Oskar Baum (1883–1942) čtenáři zcela nový pohled na nadcházející 20. století: Baumovy postavy čerpají svou sílu z neuvěřitelně pestré palety pachů, zvuků a hmatatelných skutečností a v neposlední řadě také z barvitých vyprávění svých bližních.
Oskar Baum, ústřední postava „Pražského kruhu“, je dnes neprávem takřka zapomenutým autorem.

Nahlédnutí do knihy

V prozaických skicách Paula Leppina je zachycena Praha tah za tahem, postava za postavou. Leppin zamyšleně rozpráví o starých fotografiích svých příbuzných, zavádí nás do vináren, sní o stříbrných okapech, vypráví příběhy hodinářských mistrů, filosofuje o stárnutí, vzpomíná na jistou všední tragédii v zadním traktu jednoho domu, referuje o setkání bývalých spolužáků.
Je to jedna z nejkrásnějších knih, jež byly napsány na rozloučenou se starou Prahou.

Nahlédnutí do knihy

„Ve starých od světa odloučených aristokratech na Hradčanech se nad Prahou probouzejí démoni minulosti a starce děsí vlastní zneužité, zmařené mládí. Ve znetvořených vnucích ale povstávají předci, dávají jim obrovskou sílu a v českém proletariátu znovu burcují činy dávno zabitých násilníků. … V tomto románu ovládne neskutečný život neznámého světa zcela dění takzvaného reálného světa. Okultní Bytí vítězí, dokud není realita zničena a anulována.“

Nahlédnutí do knihy

Touto překrásně něžnou a poetickou novelou se Eduardu Mörikovi (1804–1875) zdařilo nesrovnatelně živé vyobrazení osobnosti velkého salcburského skladatele. Mörike zachycuje jeden den v Mozartově životě, kdy se právě nachází na cestě do Prahy, aby zde byl osobně přítomen premiéře své opery „Don Giovanni“. Ladně plyne líčení šťastných hodin – samotnou cestu však zastiňuje předzvěst blízké smrti.

Český básník Vítězslav Nezval (1900–1958) vytvořil rozsáhlé básnické dílo. Kromě dramat a překladů zanechal průkopnické lyrické dílo. Jeho možná nejvýznamnějším dílem je hymnický poem EDISON (1928), hlavní dílo poetismu.
Tímto literárním klenotem představuje Vitalis velkého českého mistra 20. století německému čtenáři.

Mezi nesčetnými ztvárněními minulého pražského života badatelům kupodivu unikl jeden aspekt: Praha byla nejenom univerzitním městem, nýbrž i jedním z nejdůležitějších školských měst habsburské monarchie. Celá řada později světoznámých osobností sedávala v Praze v tvrdých školních lavicích, kde se jim dostalo onoho vyhranění, jemuž pak svým dílem postavili pomníky.
Heinrich Pleticha shromáždil několik nejzajímavějších textů k tomuto tématu (např. od Fritze Mauthnera, Egona Erwina Kische, Franze Werfela) a korunoval sborník meyeriádou pozdějšího filozofa Oscara Krause, kdysi rozšířenou ve statisících exemplářů, dnes známou jen úzkému okruhu odborníků.

Nahlédnutí do knihy

Jako snad žádné jiné město Evropy je stará Praha plná příběhů, pověstí a legend. Setkáváme se v nich s císaři a králi, svatými a kacíři, kouzelníky a blázny, historickými postavami a pověstnými strašidly. Heinrich Pleticha je ve 140 krátkých příbězích probudil k novému životu a oni provázejí čtenáře při jeho procházce Zlatým městem. Působivé barevné ilustrace pražského malíře Václava Jansy ještě zvyšují kouzlo tohoto stejně informativního jako originálního cestovního brevíře.

Z obsahu:
Pražské Jezulátko • Založení Prahy • Libuše a Přemysl • První pražská defenestrace • Hašek a jeho Švejk • Velký pražský krvavý soud • Sv. Prokop a ďábel • Útěk Zimního krále • Tycho de Brahe a zvony • Smrt rabi Löwa • Založení Nového Města a mnoho dalších

Nahlédnutí do knihy

Jedna z nejkrásnějších pražských novel německé literatury, Innocens Ferdinanda von Saara (1833–1906), se odehrává na Vyšehradě, pevnosti opředené pověstmi tyčící se na ostrohu vysoko nad Vltavou. Saar tu kdysi sám sloužil jako voják, právě tak jako mladý důstojník stráží, jehož probouzející se přátelství vůči páteru Innocensi, který tam působí, autor líčí. Kouzelný příběh, v němž se hovoří o základních otázkách lidské existence, zůstává zahalen tajemstvím, dokud není důstojník neočekávaně odvolán ke službě na frontě. V předvečer rozloučení prozradí Innocens své tajemství.

Když se protagonista této povídky, kterou nakladatelství Vitalis předkládá v prvním německém vydání, nechá najmout jako pomocný dělník v jednom pražském skladu koberců, otázku „zůstat nebo jít?“ už pro sebe vyřešil: Chce Československo opustit. V osobě svého nového šéfa však potká člověka, jenž navzdory všem státním represím zatvrzele lpí na své židovské identitě…
V rozhovoru se svým překladatelem Peterem Ambrosem otištěném jako dodatek k povídce nás autor, jenž byl sám počátkem osmdesátých let donucen k emigraci, nechává nahlédnout do životních podmínek během komunistické éry.

Nahlédnutí do knihy

Ve svém Staropražském kukátku (1912) ukázal Oskar Wiener (*1873 Praha †1944 Terezín) obrazy a postavy města z doby, než ztratilo svůj romantický ráz. Autor byl průvodcem Detleva von Liliencron, který býval v Praze často rád hostem a který říkával, že se tu „určitě jednou narodil“. Wiener mu ukazoval staré uličky i utajená zákoutí; Liliencron mu za to poděkoval ve svém bezstarostném veršovaném eposu Poggfred řádky, v nichž stojí, že rád jídával s básníkem Oskarem Wienerem u „Modré hvězdy“. To bylo na počátku století, kdy byl Detlev von Liliencron patronem mladých pražských básníků včetně Rilka. (Josef Mühlberger)

nahoru